Prohledat tento blog

úterý 20. září 2011

Bláznivá, zatracená láska: romantický vztah existuje!

Emily (Julianne Mooreová) se rozchází
s Calem (Steve Carell).
Prakticky nemine týden, kdy by i do českých kin nevstoupila nějaká ta sympatická dvojice, která se probrodí mělčinou předpokládaných protivenství k očekávanému zjištění, že „láska existuje“. Respektive že na celém širém světě má každý dokonale kompatibilního partnera, o kterého se vyplatí bojovat a žít s ním až do smrti smrťoucí. V hollywoodské romantické komedii najdete vlastně jen dvě základní verze téhož příběhu, odzkoušené stovkami zapomenutelných i desítkami vynikajících filmů: „chlapec potkává dívku“ (tedy příběh o seznámení dvojice „těch pravých“) a „re-marriage story“ - čili vyprávění o zapuzení pochybností, že „ten pravý“ neexistuje. Variant i odchylek existuje samozřejmě řada, základ však zůstává stále tentýž. Patrně proto, že trvanlivý, rovnocenný svazek dvojice posvěcený pánembohem či hollywoodským scenáristou patří k oporám západní demokratické společnosti, i kdyby v realitě vůbec neexistoval.

Kamarád z baru (Ryan Gosling)
Scenáristé Glenn Ficarra a John Requa už delší dobu vymýšlejí na toto téma příběhy, které se sice tváří nezávisle a podvratně, ale ve skutečnosti podporují právě pozitivní, konstruktivní sociální modely. Ke komediím Jako kočky a psi (2001) nebo Santa je úchyl (2003) přidali před dvěma lety i svůj režijní debut – homosexuální variantu téhož nazvanou I Love You Phillip Morris. Nový režijní počin Ficcary a Requy, Bláznivá, ztracená láska, který minulý čtvrtek vstoupil i do českých kin, do hry nepřináší mnoho nového. Snad jen to, že se tváří jako alternativa holywoodské romantické komedie, ale ve skutečnosti je v horizontu uplynulých let jedním z nejkonzervativnějších snímků tohoto druhu.

Hannah nehledá lásku, ale solidnost...
do jisté chvíle
V „multigeneračním“ příběhu se nad otázkou absolutní lásky scházejí rodiče středního věku a jejich dospělé a dospívající děti. Hrdinou vyprávění je čtyřicetiletý Cal Weaver (populární americký komik Steve Carell), jehož navenek úspěšný život už dávno utonul ve stereotypu. Když Calovi po pětadvaceti letech soužití manželka Emily (oblíbená "nezávislkačka" Juliannne Mooreová) oznámí, že se s ním chce rozvést, nabízí se hrdinovi možnost začít nový život. Deprimovaný Cal se dokonce nechá od známého z baru, bohatého, promiskuitního Jacoba, přetvořit v neodolatelného svůdce. Ve skutečnosti jde ovšem jen o oddechový času, který odloučení manželé využijí k tomu, aby si uvědomili důležitost svého vztahu. Klasickou „re-marriage story“ doplňují třináctiletý syn hrdinů Robbie, který miluje svou o čtyři roky starší spolužačku Jessicu (jež zase tajně zbožňuje Cala), a studentka práv Hanna (Emma Stoneová), která nachází muže svého života v polepšeném Jacobovi.

Robbie (Johan Bobo) miluje starší ženu...
Finále - navzdory jedné značně překvapivé a nekonvenčně pojaté scéně, ve které se postavy ukáží být spojeny pevněji, než jste čekali - nepřipouští žádné odchylky od konzervativního modelu: nevěra a promiskuita se tu sice předvádějí jako možné, ale zcela neuspokojivé. A se stolu je šikovně smetena i otázka věkového rozdílu mezi partnery, která byla ve hře jako lehce nezvyklé dráždidlo po celou dobu vyprávění. Bláznivá, zatracená láska se naštěstí opírá o výborné herecké obsazení (a to i vedlejších rolí), vtipné dialogy, vkusný humor, sofistikovanou zápletku a napůl civilní, napůl ironické pojetí vypravěčských klišé. Když přestanete poslouchat nadšené výkřiky "o komedii roku" a nebudete čekat nic víc než nekonfliktní zábavu, můžete si toto příjemné, zapomenutelné dílko klidně dopřát.

Divačky jakéhokoli věku a vkusu pak nejspíš ocení jako přepychový bonus výkon Ryana Goslinga. Třicetiletý herec, který v kinech momentálně boduje i v uhrančivém thrilleru Drive, totiž na plátně coby chronický svůdce Jacob opravdu až hříšně plýtvá erotickou energií. Což ve filmu, velebícím monogamii, působí poněkud kontraproduktivně.

Crazy, Stupid, Love
USA 2011, 118 minut, titulky
Režie: Glenn Ficarra, John Requa
Scénář: Dan Fogelman
Kamera: Andrew Dunn
Hudba: Christophe Beck, Nick Urata
Hrají: Steve Carell (Cal), Ryan Gosling (Jacob), Julianne Mooreová (Emily), Analeigh Tiptonová (Jessica), Emma Stoneová (Hannah), Marisa Tomeiová (Kate), Kevin Bacon(David), Jonah Bobo (Robbie)
Premiéra: 15. 9. 2011

(Tento text byl napsán pro Lidové noviny, kde také včera v poněkud zkrácené podobě vyšel. Za možnost uveřejnit ho i zde redakci děkuju.)

4 komentáře:

  1. Aleno, můžete naznačit, kterou scénu ve finále máte na mysli jako překvapivou a nekonvenční?

    OdpovědětVymazat
  2. My tady nenaznačujeme - ale rovnou spoilerujeme!

    Mám na mysli tu scénu, kdy se všichni shodou různých náhod sejdou ve domě Weaverových, zjistí se, že Hannah je jejich dcera (což je informace, jež byla divákovi schválně odpírána. a mně to připadalo hodně nezvyklé). Tohle "mechanické" finále, kdy se všichni sejdou a náhle prozřou, je jako z comedie dell"arte. I klasické může být nekonvenční.

    OdpovědětVymazat
  3. Souhlasím. Jen bych dodal: to, že divákovi byla informace o Hannah důsledně odpírána je klíčové, protože jinak by to finále bylo extrémě předvídatelné. Takhle jsem byl příjemně překvapený a velice jsem se bavil. Taky mi potěšilo, že na konci té rvačky všichni přijali vysvětlení, že Cal o těch fotkách neměl tušení a už se v tom dál "nerýpalo." Ale na tom filmu mě potěšilo spoustu věcí :-) Např. ta linie s Robbiem mi trochu připadala jako ze "soft" verze Happiness :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Ta scéna na zahradě se mi moc líbila, říkala jsem si, že je to jako z Goldoniho. Napasovat to takhle hezky do moderní komedie mi přišlo zajímavý. Je poznat, že scénáristi jsou starší pánové :-)
    Všichni herci jsou dobří, ale na "komedii roku" to bohužel nemá. Podruhý bych šla jedině kvůli Goslingovi, který fakt zdobí :-)

    OdpovědětVymazat