Prohledat tento blog

sobota 27. března 2010

Prokletý ostrov: film, který lhal (recenze jako spoiler)



V roce 1954 U.S. maršál Teddy Daniels (Leonardo DiCaprio) a jeho nový podřízený Chuck Aule (Mark Ruffalo) přijíždějí na jeden z Bostonských ostrovů, Shutter Island. V Ashecliffeském nápravném zařízení určeného pro nejtěžší, psychicky narušené zločince mají vyšetřit záhadné zmizení jedné z chovanek, narážejí však na odmítavost vedení ústavu i personálu. Zatímco zmizelá žena se znovu objeví, začíná si Teddy potvrzovat teorii o tajných zločinných experimentech vlády na chovancích ústavu. Sám se propadá stále hlouběji do stavů, jejichž vysvětlení může být jen dvojí: buď se stal obětí rafinovaného komplotu, nebo je šílený… 

Režisér Martin Scorsese se čas od času vrací k žánrovým jistotám klasického kriminálního thrilleru. Jeho vypravěčských možností ovšem zpravidla využívá k osobitým úvahám o volbě jedince mezi dobrem a zlem (bohem a ďáblem) a s ní spojenými otázkami viny, obětování a vykoupení, které jsou leitmotivem celého jeho díla.

Motiv, který prostupuje režisérovu tvorbou přinejmenším od Taxikáře (1976), nabývá často až „náboženské“ závažnosti (což se nejviditelněji projevilo ve svébytné verzi evangelia Poslední pokušení Krista/1988). Sedmašedesátiletý autor ho zdůraznil i v adaptaci literární předlohy Dennise Lehanea (2003 - loni ji vydaalo česky nakladatelství Olympia) – spisovatele, který svými knihami inspiroval taková zajímavá díla, jako je Tajemná řeka Clinta Eastwooda nebo Gone, Baby, Gone Bena Afflecka. Od těchto ceněných, zjevně nemainstreamových snímků se ovšem Scorseseho film stylově liší: většinu vyprávěcího času ho divák vnímá jako klasicky pojaté retro - krimithriller, v němž se pátrání po zmizelé ženě postupně překlápí ve snahu hrdiny potvrdit si svou „teorii spiknutí“.

Protože odhalil pravdu o zrůdných tajných experimentech, snaží se ho jeho protivníci v čele s ředitelem ústavu Crawleym (Ben Kingsley) zdiskreditovat a zpochybnit jeho svědectví tím, že ho prohlásit za šíleného. Celkem tradiční vypravěčská peripetie spjatá s žánrem „paranoidního thrilleru“ mívá dvojí východisko: hrdina buď unikne všem nástrahám, obhájí svou idenitu a komplot odhalí (optimistická varianta oblíbená třeba u Alfreda Hitchcocka), nebo manipulacím podlehne, nakonec nedokáže odhalit a někdy už ani rozpoznat pravdu, ztratí všechny své dosavadní jistoty a skutečně více či méně zešílí (pesimistická varianta, typická např. pro hollywoodské paranoidní thrillery předznamenávající a monitorující atmosféru aféry Watergate: např. Coppolův Rozhovor/1974, Pakulův Pohled společnosti Parallax/1974/, Pollackovy Tři dny Kondora/1975). 

V Prokletém ostrově ovšem místo toho zjišťujeme, že místo „objektivního“ žánrového vyprávění jsme od samotného počátku sledovali zcela subjektivní „smyčku“ odvíjející se v mysli Crawleyho nebezpečného, šíleného pacienta, který v ústavu pobývá už dva roky. Místo finálního vysvětlení kriminalisty typického pro detektivku se nám spolu s Teddym (ve skutečnosti Laeddisem, což byl manželčin vrah, po kterém hrdina celou dobu pátral) dostává z Crawleyho úst vysvětlení psychiatrického. Lékařovy humanistické metody hledající pro pacienty uzdravení nebo alespoň klid snejsou jen zástěrkou pro sadistické experimenty: důkazem je fakt, že nechal nebezpečného pacienta dva dny svobodně chodit po ostrově a sledovat jeho paranoidní vizi v naději, že pochopí její nesmyslnost a přijme skutečnost, kterou si odmítá připustit: totiž že před dvěma lety zastřelil svou milovanou, ale šílenou manželku poté, co utopila jejich tři děti. 

Zločin a trest 

Jako důkazu, že nejde o lékařovu manipulaci, se nám pak dostává hrdinovy vzpomínky na tuto událost, která je stylizovaná stejně efektně a vypjatě jako předchozí vyprávění. Crawley a pacientův ošetřující lékař (jemuž Laeddis ve své vizi přiřkl roli parťáka vyšetřovatele zločinu Aulea) se ovšem právem obávají, že pacientova mysl pravdu dlouho neunese. Už několikrát totiž prohlédl a ve svém bludu se „restartoval“ – a to se mu také znovu stane. Crawley tentokrát už nedokáže vzdorovat rozhodnutí správní rady ústavu, která jako jedinou možnost pro zjevně nevyléčitelného, nebezpečného pacienta vidí „změnu osobnosti“ prostřednictvím operace mozku.
Odhalení, že jde vlastně o jiný žánr (místo krimithrilleru jde o psychologické drama), v samotném finále akcentuje zmíněnou otázku volby: hrdina připouští svou vinu a přijímá „trest“ v podobě lobotomie. Dobrovolně se vydává do rukou ústavních dozorců, kteří ho mají odvést k zákroku, a činí tak s plným vědomím toho, co bude následovat: připouští, že jeho existence je pro jeho okolí nepřijatelná a rozhoduje se pro „smrt“ („Co je horší: žít jako zrůda nebo zemřít jako dobrý člověk?“). Označení „nechá se zabít“ či „spáchá sebevraždu“ jsou velmi nepřesná: tragická velikost hrdinova gesta nabývá existenciálních rozměnů oscilujících někde mezi finále Kafkova Procesu a rozhodnutím Ježíše v Posledním pokušení Krista „vrátit se na kříž“. Jen zdánlivě je Laeddisovo rozhodnutí opakem rozhodnutí Krista zavrhnout „normální“, šťastnou lidskou existenci a přijmout bolestnou, výlučnou roli spasitele: v obou případech jde především o vědomé rozhodnutí po zvážení dvou možností existence, ke kterému nemohlo dojít předtím, než hrdina promyslí/prožije obě varianty. Jedinečnost Scorseseho uvažování (ať už je nazveme „katolickým“ či nikoli*/)
v rámci toho, co nabízí současný hollywoodský mainstream, který využívá, tkví ve zdůrazňování morální vazby jedince na lidskou societu.
Jeho vyprávění (a to nejen v Prokletém ostrově) je sice těsně vázané na výlučnou, ryze subjektivní perspektivu hlavního hrdiny, ale právě ta nejautentičtěji a nejupřímněji vypovídá o stavu celé společnosti. Laeddisova existence je ještě před tím, než se zatíží pocitem viny za vraždu manželky (a tím, že jí nezabránil zabít děti), je tragicky zkreslena velkým traumatem západní civilizace – nacistickými zvěrstvy, s jejichž výstupy se seznámil jako voják při osvobozování koncentračního tábora v Dachau (má dokonce představu, že se podílel na zabíjení nacistických dozorců). To nám brání racionalizovat jeho „skutečnou“ vinu. Součástí Leaddisovy psychické choroby je paranoia celé americké společnosti první poloviny 50. let svázaná s „honem na čarodějnice“ senátora McCarthyho.

Film, který lhal
Scorsese do finále svých filmů umisťuje působivý zvrat poměrně často **/, vyústění Prokletého ostrova je ovšem naprosto neočekávané a zcela tak mění divákův pohled na předchozí události. Prokletý ostrov se tak sice řadí mezi takové snímky, jako je Šestý smysl, Čistá duše nebo Hranice smrti, dojem logického, až detektivního pátrání však buduje natolik pečlivě, že divák stále varovnější a zřetelnější signály „nesmyslnosti“ a „podivnosti“ celého vyprávění vnímá jen jako součást „povoleného“ žánrového výraziva.

Scorsese s týmem stálých spolupracovníků (do nichž patří i představitel hlavní role Leonardo DiCaprio) nabízí velmi efektně, profesionálně natočenou šarádu, ve které za „paranoidní“ považujeme jen hrdinovy sny a představy, které – jak se nám zdá – jsou přesně odděleny od „reality“. Posléze však pochopíme, že byly prostě „vizemi uvnitř vize“ a že jsme podobně jako hrdina umanutě sledovali vlastní představu, na kterou nás navedl tvůrce filmu, zneužívaje naší znalosti žánrových klišé.

Za daných podmínek překvapivé rozuzlení (jež příběh nečekaně, prudce a definitivně vychýlí z „detektivního“ směru) nedokáže přijmout každý. Výsledný pocit zklamání pravděpodobně pramení z toho, že divák vynaložil příliš mnoho energie na rozluštění zápletky, která se ukazuje být pouhým výplodem inteligentní, ale kompletně šílené mysli. Jeho aktivita tedy byla jaksi „zbytečná“, nedostalo se mu za ni pochvaly v podobě potrzení jeho dohadů a může tak mít pocit podobného režisérova „podvodu“, jaký vzbuzuje proslulý nedovolený trik - Hitchcockova „vracečka, která lhala“ z Hrůzy na jevišti (1950).
Nabídka možného „dvojího“ detailního čtení při druhém zhlédnutí filmu nabízí ještě jednu zvláštní souvislost, na niž nás upozorňuje Crawley: hrdinova chorá mysl nejenže přiděluje lidem kolem nové role a svá traumata nabízí v neustálých variacích (čímž kopíruje podstatu žánrového filmu) - ale také má schopnost se „restartovat“, opakovat vše stále dokola podobně jako filmový snímek.

Možnost dívat se na film opakovaně nás stejně tak vrací do slastně stereotypního klamu, v jehož světle vypadá skutečnost snesitelně, jako nás utvrzuje v tom, že jde vlastně jen o sebeukájení bezduchým, „donekonečna“ reprodukovatelným produktem. Gesto, kterým Laeddis ukončí tento škodlivý, mechanický proces i za cenu jeho zničení, tak nabývá ještě dalšího významu: s plným vědomím následků ukončuje toto mechanické hromadění lživých sebeklamů. Pak může skončit i sám Prokletý ostrov, film, který divákovi lhal vědomě.

Shutter Island, USA 2010, 138 min., titulky
Režie: Martin Scorsese
Scénář: Laeta Kalogridisová (podle knihy Dennise Lehanea)
Kamera: Robert Richardson
Hudba: (supervize) Robbie Robertson (různé skladby a písně)
HRAJÍ: Leonardo DiCaprio (Teddy Daniels), Mark Ruffalo (Chuck Aule), Ben Kingsley (dr. Crawley), Max von Sydow (dr. Naehring), Michelle Williamsová (Dolores), Emily Mortimerová (Rachel I), Patricia Clarksonová (Rachel II), Jackie Earle Haley (George Noyce), Ted Levine (Warden), Elias Koteas (Laeddis)
Premiéra: 25. 2. 2010 


*/ “Měli jsme církev – měli jsme jeden druhého“, říká postava „ďábelského“ gangsterského bosse Costella v úvodu Skryté identity.

**/ k tomu se ještě někdy příště vrátím

60 komentářů:

  1. moc pěkná recenze. Sem rád, že alespoň někdo píše rencenzi, která se dá číst i po shlédnutí filmu. rozebere závěr nad kterým divák přemýšlí a pomůže mu pochopit záměr autora, když byl po skončení filmu šokován.
    Děkuji.-)

    OdpovědětVymazat
  2. film mě moc nenadchnul, ale recenzi sem si přečetl s chutí, díky.

    OdpovědětVymazat
  3. no ked tak zeberem fakt jak sa zachoval Teddy Daniels na konci a co povidal svojemu parťakovi tak tento film dava možnost urobit si vlastný zaver ! Kopec ludí sa snaží priklonit na stranu že byl skutečne agent a to aj ja ! No neda sa tvrdit ani jedno ani druhe ! Ani samotní autori tehoto filmu nemaju potuchy jaký by mnel film vlastne skočit a jake je vysvetlení ! Keby tam bylo tak to ostatne by tam bylo zbytečné a už by nebyl ten film taký jaký je momentalne s takýmto zaverem

    OdpovědětVymazat
  4. Slovenský anonym: To je zvláštní, že píšete, že samotní autoři filmu nemají potuchy, jak by měl film vlastně skončit a jaké by měl mít vysvětlení. Můžete, prosím, uvést, kde jste na to narazil? To by mne opravdu hodně zajímalo. (Navíc jsem se ještě nesetkala s nikým, kdo by film interpretoval podobně jako vy.)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. I já se kloním k jinému vysvětlení a to, že opravdu byl detektivem a dostali ho - má to méně logických vad než zde nastíněné vysvětlení. mab na centrumu

      Vymazat
    2. Po přečtení knihy jsem si jistá, že byl opravdu agent.. když Teddy mluví ve vězení s tím Noycem, ten mu řekne: To se týka jen tebe. A Laeddise. Kdežto Cowley mu na konci ůživě řekne, že mu Noyce řekl: To se týká jen tebe, Laedisi.. Takže? Je to jasné :).. PS: Nebyl to Crowley, ale Cowley ;)

      Vymazat
    3. Mají pravdu, byl skutečně agentem, naznačuje to hned několik věcí, "Je lepší zemřít jako dobrý člověk nebo žít jako zrůda?" naráží na Chucka, protože se jim zaprodal a žije jako zrůda, kdežto on zemře jak dobrý člověk. To, jak zastřelil svou manželku mu taky jen "vložili" do hlavy, není to pohled na to, co se skutečně stalo.
      A úplně nakonec, ptali se ho kdo je Teddy a on říká "Nikdo, vymyslel jsem si ho." a když jo berou na "popravu", Chuck na něj překvapeně zavolá "Teddy!". Nakonec pohled na maják - místo, kde dojde k dalšímu experimentu. Film ukrývá mnohem víc než tak povrchní popis/vysvětlení.

      Vymazat
    4. Hlavne to človek zisti na tých cigaretach keď ho chce vedúci chce ponúknuť cigaretou ale on si zapáli fajku... Na útese našiel celý spak od chucka ktorý ju nesfajcil lebo je otrávená a ešte keď sa dosprchovali ten doktor mu dal hneď cigarety lebo jeho vraj zmokli

      Vymazat
  5. Co je lepší: "Zemřít jako dobrý člověk nebo žít jako zrůda?"

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Opakuje se pořád dokola jako gramofon... Tady asi někdo nedával u filmu pozor, že? Tak pak nekritizuj skvěle píšící slečnu, která, narozdíl od tebe, došla na rozuzlení zápletky, která je pro inteligentního člověka jasná!

      Vymazat
    2. Ano lenže aj to opakuje se jako gramofom.. mu mohli nahovoriť... a "Zemřít jako dobrý člověk nebo žít jako zrůda?" tiež dáva možnosť si myslieť , že bol skutočne normálny vyšetrovatel... a urobili tam z neho blázna.. a len to pochopiť tak , že sa fakt už odtiaľ nedostane.... Myslím ,že to vážne môže mať 2 konce.. alebo ako uistíte , že je len jeden záver?

      Vymazat
    3. Souhlasím s Vámi, že byl vyšetřovatel :).. Po přečtení knihy jsem si naprosto jistá :)

      Vymazat
  6. Poslední anonym: Nepochopila jsem, jestli tím reagujete na mou poznámku a naznačujete tak, že "ani autoři nemají potuchy... atd." Zmíněná otázka ve finále filmu je ovšem přece ryze řečnická (jako zrůda přece nikdo žít nechce)- a je důkazem poznání hlavního hrdiny. Jenže tohle přece neříká režisér Martin Scorsese (či autor scénáře), ale jen jeho postava. Kdybychom ztotožňovali tvůrce s hlavním hrdinou, asi bychom se daleko nedostali, že? Stěží můžeme za relevantní v otázce tohoto druhu považovat něco jiného, než např. Scorseseho prohlášení v tisku. Já však soudím, že už sám film je vystavěn tak, že vylučuje jiné vysvětlení než to, které považuji za oficiální (a se kterým se ve svém textu ztotožňuji). (Nebavíme se přece o Věrné kopii nebo o Počátku!) Navíc vyznění filmu souzní s tím, jak Scorsese pracoval s postavou paranoidního hlavního hrdiny v některých svých předchozích filmech.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. film jde pochopit dvema zpusoby a opravdu nevim ktery je ten spravny a prave toho si myslim ze reziser chtel dosahnout

      Vymazat
    2. Lobotomie je sice nepříjemný, nikoliv obvykle smrtelný zákrok. Skorozávěrečná věta by tak nedávala moc smysl. Pokud ale věta byla určena proradnému za parťáka agenta hrdiny se vydávajícímu se zločinci, pak věta smysl dává. mab na centrumu

      Vymazat
  7. ja naopak konec pochopil velmi jednoznačně. DiCaprio si uvědomil že je zrůda, a tím že mu řekl Chucku je chtěl vyprovokovat k operaci, která z něj udělá ''zombie''. Co je lepší, zemřít jako člověk nebo žít jako zrůda. To více méně potrvzuje.

    OdpovědětVymazat
  8. Asi budu vyjimka, ale spise verim moznosti, ze caprio byl opravdu agent. Nevzpominam si na nic z celeho filmu co by to jasne vyvracelo. Naopak posledni hlaska spise vyvraci druhou moznost. Proste se smiril s tim, ze nema sanci se dostat pryc a rozhodl se to zabalit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Po shlédnutí filmu jsem si jistá nebyla, nicméně kniha vše vysvětluje.. Teddy byl agent :)

      Vymazat
  9. a to jak vystrelil do doktora, videl krev a pak nic? cely pribeh, zena, holcicka co jse tam objevuji od sameho zacatku , to neni to co by to vyvracelo?

    OdpovědětVymazat
  10. tady někdo nedával pozor :-)) ... Kdyby byl DiCaprio agent, jak by mu mohl Crawley vidět do hlavy a číst jeho sny? :-x

    OdpovědětVymazat
  11. Abych pravdu řekla, obě varianty mi přijdou velice pravděpodobné a zajímavé. Po celý film i nakonci jsem věřila tomu, že je to agent, na kterého to všichni jen nahráli a přesně tak, jak se již tady psalo, on se smířil s tím, že nedokáže utýct a tak vyprovokoval oslovením ,,Chucku".. nebo druhá možnost a ta mě tedy samotnou ani nenapadla, že si hrdina uvědomil, že je zrůda, že zabil svoji manželku a nechal ze sebe opět úmyslně udělat zombie.. ať je to jak chce, myslím, že to je na tom filmu zajímavý, každý si může udělat závěr svůj..

    OdpovědětVymazat
  12. Jestlize to b yl opravdu doktor a ne Chuck a rozpoznal ze "je v poradku" proc mu po te vete rekl "Teddy" a ne "Andrew"??

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. aby ho neprezradil pred doktormi..

      Vymazat
  13. Hodně dobrá připomínka! Jakej by to pak mělo smysl říkat mu Teddy? Aby mu zpříjemnil odchod ?

    OdpovědětVymazat
  14. Navíc pokud mu neřekl nikdy jinak než boss :)

    OdpovědětVymazat
  15. Doktor mu v jeden moment nabýdl cigaretu a v tom samém záběru si zapaluje dýmku, ne ni jasné, že na něj něco hraje?

    OdpovědětVymazat
  16. je to zajimave a ano i po druhem shlednuti jsem presvedceny ze je ve filmu dost argumentů si ho vylozit obema zpusoby. Ovsem finalni veta plus ze mu doktor rekne Teddy me utvrzuji v tom ze je to vazne detektiv ktery si uvedomi ze je v riti a ukonci si takto trapeni . Tedy moje vylozeni posledni vety zni takto Zemrit jako dobry clovek = dobrovolne se podrobit lobotomii , žít jako zrůda = bude muset jeho "partak" s vedomim ze dopomohl k takove boude.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo!!! Takhle mi to taky přišlo!!!

      Vymazat
    2. no ačkoliv když nad tím tak přemýšlím,tak si říkám,že bych spíš chtěla,aby to takhle bylo (aby to byl agent,na kteryho to navlikli...)

      Vymazat
    3. Plně souhlasím....i to oslovení Teddy na konci tomu napovídá..

      Vymazat
    4. Po přečtení knihy jsem si jistá, že byl opravdu agent.. když Teddy mluví ve vězení s tím Noycem, ten mu řekne: To se týka jen tebe. A Laeddise. Kdežto Cowley mu na konci ůživě řekne, že mu Noyce řekl: To se týká jen tebe, Laedisi.. Takže? Je to jasné :).. PS: Nebyl to Crowley, ale Cowley ;)

      Vymazat
    5. V tom rozhovoru v bloku C mu Noyce neříká "You and Laeddis", ale pouze "Laeddis". Navíc mu hned vzápětí řekne, že ta zranění mu udělal on - to snad taky doktor pak překrucoval? Celá tahle konstrukce o překrucování přepisu rozhovoru doktorem je chybná.

      Vymazat
  17. Já si myslím že to byl agent a že to na něj celé navlíkli. A opravdu v závěru si uvědomil že už nemá šanci. A taky ti co věří že byl blázen jak vysvětlíte tu psycholožku v té jeskyni která se přednima schovávala.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. neschovávala.. ona bola tiež s nimi.. ved ako ju našiel - na základe cigarety, ktorú tam nastražili.. vedeli že bude leizť dole, zachrániť parťáka

      Vymazat
  18. Výborná recenze!

    OdpovědětVymazat
  19. Myslím si, že přesně jak už tu několikrát zaznělo, konec má dvojí vysvětlení a přesně to byl autorův záměr a to dělá tento snímek zajímavý a vyzdvihává ho na absolutní špičku. Já jsem naopak pro myšlenku že Teddy vyšetřovatel není, že je opravdu pacientem léčebny Ashecliffe a že doktor Cawley a Sheehan jsou opravdu jen ti co chtějí pomoc. Teddyho poslední větu si vykládám tak- "umřít jako dobrý člověk" = dobrovolně se podrobit lobotomii aby zapoměl na to co udělal, "než žít jako zrůda" = s tím že si navždy bude vyčítat co udělal. Každopádně každá scéna z toho filmu sedí pro obě verze konce. A dva lidi pro který je bližší jiný konec si můžou všechny pasáže vzájemě vyvracet podle svého závěru, obhajovat si ho a mít pro něj argumenty, ale z jejich rozhovoru o rozebírání tohoto filmu nikdo nevyjde jako vítěz :)

    OdpovědětVymazat
  20. Abychom všechny debaty uzavřeli :) recenze správně vysvětluje film i závěr. Pokud někoho trápí to, že mu na konci řekl doktor Teddy, tak to byla pouze lékařova úmyslná reakce na to, že mu řekl parťáku. V tu chvíli totiž oba věděli, že ví, že zabil svoji ženu a nezabránil ji zabít děti. Bylo to jen oboustranné gesto, které mu mělo pomoci si zachovat důstojnost a lepší pocit předtím co ho nevyhnutelně čeká a co si plně uvědomuje (lobotomie). PP

    OdpovědětVymazat
  21. Souhlasím s tím,že recenze je skvělá a velmi podrobná a otevřela mi další pohled na vysvětlení dějové osy filmu, stejně jako některé komentáře . Jediné co zde nezaznělo je dle mého názoru fakt, že vyšinutá a zrůda byla hlavně jeho žena, která zavraždila jejich děti a to, že jí zabil nebylo až tak nepochopitelné.Tak či onak film byl skvělý hlavně v tom, že nutí diváka přemýšlet a diskutovat a v tom je jeho největší plus.

    OdpovědětVymazat
  22. Co když ten film nelhal? Co hlavní hrdina je vmanipulován do situace blázna, aby byl zneutralizován?
    http://zpravy.idnes.cz/usa-provadely-testy-na-veznich-a-postizenych-byli-levnejsi-nez-simpanzi-14w-/zahranicni.aspx?c=A110301_131453_zahranicni_btw
    http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/226573-v-usa-jeste-pred-40-lety-provadeli-lekarske-pokusy-na-lidech.html
    http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/amerika/delali-lekari-ze-cia-pokusy-na-lidech_137096.html#.UnWNelN_unI

    OdpovědětVymazat
  23. hádáte se tu jaký to má konec... tady paní (nebo slečna nevím) napsala pěkný článek, kde nám to vyložila (obdivuji snahu), ale nikdo z vás ještě nenapsal dopis režisérovi... co to zkusit?? :D hned by bylo o jeden spor méně

    OdpovědětVymazat
  24. Pořád tady zapomínáte na několik dost podstatných detailů...pokud je Leo skutečně Laeddisem, pak se žádná lobotomie nemusela nikdy konat, jak říka doktor v majáku...Andrew mohl jít na konci pouze do své cely a poslední větu žít jako zrůda nebo zemřít jako dobrý člověk, si taky můžete vyložit jakkoliv...

    OdpovědětVymazat
  25. Opravdu zajímavý článek a ještě zajímavější komentáře. Osobně si myslím, že by člověk měl věřit konci, který se mu líbí více. Já zastávám názor, že je agentem a že to na něj celé nahráli...a jeho "parťáka" za to nenávidím....líbí se mi příběh vojáka, ne vězně, který přišel o své děti a ženu....od začátku jsem Teddymu fandila, nepřestala jsem ani po skončení filmu....takže pro vězně, který zabil svou manželku se nenašlo místo. Obě strany mají dobré argumenty, ovšem přikloním se k těm knižním... :)

    OdpovědětVymazat
  26. Nechapu, jak si nekdo muze myslet, ze Andrew je opravdu agent, jak pise Alenka v recenzi, nedokazete prijmout, ze vysvetleni na konci podkope celyóu vasi predstavu, fantazie a domneky o rozuzleni deje. Nevim, proc se debata toci jen okolo zavrecne vety, kdyz voditka proc je DiCaprio pacient a jsou naznacovany uz od zacatku filmu, cehoz si samozrejme muzete lepe vsimnout az pri druhem shlednuti, kdyz znate rozuzleni. Nekolik prikladu: Strazni v lecebne jsou ve strehu a chytaji si zbran, kdykoliv vidi Laeddise, boji se, ze by mohl neco provest, proc by se bali agenta ktery prave prijel a chtel jim pomoci? Proc by vubec nekam hlasili ztratu pacientky a nechali si tam poslat vysetrovatele, kdyby tam provadeli nejake tejne experimenty? Nebylo by snadne nafingovat jeji smrt nebo ji nechat hledat pouze mistni strazi? Edward Daniels (Teddy) je anagram jmena Andrew Ĺaeddis. Stejne tak Rachel Solando je anagram jmena Dolores Chanal, nahoda? Jaktoze byla jeho zbran pouze atrapa, nepoznal by snad agent ze nema vlastni zbran, kdyby mu ji v prubehu pobytu na ostrove vymenili? Proc by pacientka cekala, nez Teddyho partak odejde a napsala mu utec? Copak vedela ze ho chce partak zradit, proc by jim to nerekla obema, aby utekli z ostrova, nez si je tam budou chtit nechat? Proc by doktori nechteli aby Edward nasel Rachel kdyby to byla uprchla pacientka? Proc by chteli zneskodnit agenta ktery, je sice podezriva z tajnych pokusu, ale zadne dukazy nenasel? Vyraz ve tvari Bena Knigsleyho na konci spis vypada, ze je smutny, ze musi provest lobotomii cloveka, kteremu chtel pomoci, nez ze se zbavi nebezpecneho nepritele. A je tu jeste mnohem vice dukazu, ale neni vam to uz uplne jasne?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím a nedokážu pochopit, jak v tom někdo může vidět jinou verzi a vše přehlížet.

      Vymazat
    2. A úplně nejdůležitější je, že Teddy, jako agent, byl celej film vykreslenej jako člověk, kterej nikdy neutíká a nikdy se nevzdává. Proč by teda na konci měl jít na lobotomii? Vždyť to celý vykreslování a vývoj tý postavy splachuje do hajzlu. Nedává to smysl.

      Vymazat
  27. Vynikající recenze a dobrý závěrečný komentář. Uznávám, že některé argumenty "protistrany" mohou i člověka, který to viděl vícekrát, na chvilku zmást. Ovšem jen do doby, než se nad tím zamyslí znovu a uvědomí si hlavně celkový kontext. Mezi řádky takových diskutujících je vidět přesně to, co popisuje autorka recenze - neochota zbavit se té představy, kterou si na základě rafinované režisérské práce nechali na začátku vnuknout. Ke všem předchozím argumentům hájících recenzentku bych ještě dodal jeden: pokud by opravdu měl být Teddy agent, celý film by ztratil tak polovinu své hodnoty a stal by se téměř tuctovou kriminálkou pro středně náročné diváky - a tou rozhodně není, naštěstí. :)

    OdpovědětVymazat
  28. Dle mého názoru bylo pro něj hrozně těžké smiřit se s realitou a byl proto opravdu 2 roky lečenej. Nechtěl si to připustit.Proč by jinak celý film, již od začátku viděl ducha malé holčičky. Nešlo mi do hlavy proč vidi tu malou holčičku a řekli to, až na konci :D a je tam spoustu věcí, které napovídají tomu, že opravdu byl blázen, taky by se mi víc libila představa že je agent a ušili to na něj, ale bohužl konec byl mnohem smutnější a to takový že byl neštastný a v depresích ze smrtí ženy a svých dětí.. chtěl raději sám zemřít, než aby musel myslet na tu bolestivou realitu =)..

    OdpovědětVymazat
  29. Já si taky myslím ze byl pacient jak by jinak vědel že je ten drát pod proudem?Jediný co nechápu když je pacient jak mohl plout na lodi na ostrov když už na něm byl ?Jinak je to povedená recenze :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Presne nad tou loďou som rozmýšlala,inak súhlasím len to mi tam do toho celého nezapadalo.

      Vymazat
    2. Presne nad tou loďou som rozmýšlala,inak súhlasím len to mi tam do toho celého nezapadalo.

      Vymazat
  30. musel to být agent, protože jediný smysl by toto "blbnutí" mělo v případě, že by jej po "přijmutí reality" mohli z "léčebny" pustit.

    ovšem "svět ve filmu" vytváří režisér a může si namyslet cokoli....milí platící diváci.

    OdpovědětVymazat
  31. super film i recenze. Katka

    OdpovědětVymazat
  32. Super film , opravdu jedna z mých srdcovek kterou jsem viděla již x krát. Recenze se mi moc nelíbí protože film je dle mého názoru o tom že by se měl nad ním člověk zamyslet a odvodit si konec sám (o to jistě šlo aj scorsesemu jinak by konec poupravil dodatkem ) a né si přečíst recenzi ve které autorka v překladu dělá z lidí tupce ........

    OdpovědětVymazat
  33. Když tam přemýšlím a recenzi, ano opravdu cse tu dá domyslet koec filmu dle naši vize. Ale k recenzi mi to míň sedí, jelikož ke konci, kdy řekl svůj citát o tom co je horší. Chuch ho právě nazve "Teddym" a ne Andrewem... pro mě je agentem :D

    OdpovědětVymazat
  34. Pani anonymnej slecne/pani by som rad odkazal jedno :
    Mas v hlave nasrate alebo tvoje IQ sa pohybuje na urovni hupacieho konika?
    Zial toto nieje film pre imbecilov,takze sa necudujem,ze stale tapas kde je pravda,ale nakolko ta Boh neodaril rozumom,tak sa nad tym ani netrap,nezamyslaj...
    Musim uznat,ze film bol uzasny,tak isto aj tato recenzia,ale co uz tu ty trepes...videla si to viac krat a stale si myslis,ze bol agent???Clovek si ma vyvodit zaver sam???Autorka recenzie robi z ludi tupcov???
    Ako som povedal,toto nieje film pre kazdeho




    OdpovědětVymazat
  35. Tento film je jednoduše geniální lidi =) každý si podle fantazie vybere závěr sám! =)

    OdpovědětVymazat
  36. Viděla jsem film již několikrát a přikláním se k verzi (nebo spíš by se mi nejvíce líbila), že byl agentem na kterého to všechno narafičili a udělali z něj blázna. Ale vůbec tam nezaznělo, proč by to vůbec dělali? Proč by ho chtěli prohlásit za blázna, pokud byl agentem, který byl v práci a manželku mu zabil,,Laedis", takže Teddy vlastně nic neprovedl. A pak mě také na filmu zarazilo, pokud tedy byl Chuck jeho parťákem a jak na začátku zaznělo, že je tajným agentem už přes 4 roky, jaktože u vrátnice byl sotva schopný vyndat si pistoli z pouzdra. Jak říkám, přikláním se k verzi, že DiCaprio hrál agenta, ale spousta věcí (které uvedl Anonymní z 2. února 2015 12:58) nasvědčují tomu, že byl pacientem Ashecliffu a pouze ho testovali. Zkrátka teto film je skvělý vtom, že si každý může konec vyložit po svém :) ;)

    OdpovědětVymazat
  37. Film má jisté nedokonalosti v detailech, které nutí diváka přemýšlet. Pokud pominu celý film a zaměřím se jen na konec. Tak parťák (jeho lékař) byl jednoznačně v předchozím dnu proti a všechno do sebe zapadlo. Jenomže druhý den, jedná úplně jinak, jako kdyby si nic nepamatoval. Tedy to má být důkazem, že šlo o fikci v jeho hlavě a pravdivost, že je blázen. Jen je zvláštní jak bláznivá žena dokáže utopit 3 děti, kterým (dle školy) bylo nejméně 6 let. To je zvláštní a těžko proveditelné, ale budiž..

    OdpovědětVymazat
  38. Týpek Teddy/Andrew mal ťažkú schizu, ktorá sa u človeka prejaví pri vypätých situáciach, ktoré "Teddy" zažil. Bol to super film, kt. ukázal, ako to vidia ľudia so schizofréniou. Schizofrenik má halucinácie a bludy. Ale on tomu naozaj verí, lebo je to pre neho skutočné. A všetci naokolo sú zlí, neveria mu...(nikdy never ľudom so schizofréniou). Schizofrenici trpia stíhomanstvom a paranoiou presne tak ako "Teddy". Takže každý, kto uveril, že bol naozaj agentom na ktorého to ušili, buď nepozná pojem schizofrénia, alebo majú trošku schizofrenika v sebe. Podobný nádych, t.j. bolo to o schize je aj film Čierna labuť. Taktiež dokonalé dielo :)

    OdpovědětVymazat